Małgorzata Łojko (PL), Johana Černá (CZ) and Graeme McKinnon (UK)
Kurátor: Sam
20. srpna – 30. října 2011
Małgorzata Łojko pochází z jižní části Polska. Pracuje s přírodními a nenákladnými materiály. Reaguje na prostředí, ve kterém tvoří a zachycuje jeho charakter do nových objektů. Tento postup uplatňuje u drobných prací velikosti dlaně (Problémy, 2009-2010) i při rozsáhlejších instalacích v krajině (Levitace, 2008). Pro vystižení vztahů a stavu společnosti zvolila jemně ironickou parafrázi v podobě textilních uzlíků s názvy: Problém, Malý problém, Ne můj problém, Tvůj problém a podobně. S úsměvným nadhledem pozoruje své okolí a nepatrně do něj zasahuje, něco pozmění nebo ho napodobuje. Při rezidenčním pobytu AiC Ondřejovice 2011 imitovala lišejníky na betonové vodní nádrži papírovými květinami (Symbiózy [Jestli…], 2011), které v každém kolemjdoucím vzbuzovaly touhu vlastnit je, až jich několik ukradli. To bylo impulzem k tomu, že jich Małgorzata pro výstavu připravila sto s textem: „Jestli se ti to líbí, tak si to vem a pošli mi fotku z nového místa objektu.“
Johana Černá rozehrává představivost jiným směrem. K nalezení sebe a rozkrývání světa vybrala svérázný postup zobrazování nejbližších. Vytvořila vlastní symboliku, která nás vede ke klasickému ikonografickému čtení. Kombinuje a střídá všeobecné a osobní atributy. Matku zobrazuje v jednom obraze s kočkami sphynx, v dalším s jelenem a v posledním se třinácti karafiáty a masožravou rostlinou. V jiném alegorickém obraze vedle klasického symbolu kosatce staví nové symboly: bojového kohouta, žížalu a citrón. U Johany obrazů lze vysledovat její osobní kánon postavený na svobodném zacházení se symbolem a svobodně užívané barevnosti. Barvou zahajuje komunikaci, která nás k obrazu přitáhne. Ze spojení sytě barevných ploch s jemnou modelací civilních výjevů rodiny a přátel a nečekaných smybolů vychází dojem 'magického surrealismu'.
Graeme McKinnon objasňuje svůj postoj vůči 'zlé' podobě světa v přijetí nové vlny 'akademického primitivismu'. Jeho zbraněmi jsou 'fixky' a 'small sheet of paper'. Komiksovým způsobem ovlivněným art brut kreslí nevýznamné události a své vlastní představy. V jednom z posledních skicáků vytvořil pod každý obrázek síť teček, díky kterým vypadají kresby jako ruční interpretace digitálního obrazu. Sám říká, že ho inspiroval časopis o vyšívání. V podobném duchu vyznívají i jeho malby a objekty.
